VŠE, CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O SRŠNÍCH: JAK VYPADAJÍ, KDY JSOU AGRESIVNÍ A JAK SE ZBAVIT SRŠNÍHO HNÍZDA

Sršeň obecná
Řadí se mezi jedovatý blanokřídlý hmyz z čeledi sršňovitých a rodu Vespa. V ČR a v mírném pásmu Evropy se vyskytuje běžně, podobně jako v Asii, zavlečena byla i do Severní Ameriky. Sršně jsou vnímané jako nebezpeční a život ohrožující škůdci, ale i ony mají v ekosystému svou nezastupitelnou roli. Hubí mouchy a vosy, díky čemuž nedochází k jejich přemnožení.
Druhy sršňů u nás i ve světě
- Ještě před pár lety se v ČR vyskytovala pouze zmíněná sršeň obecná.
- Od roku 2023 byl však u nás potvrzen výskyt sršně asijské, která je o něco menší než sršeň obecná, je tmavší a má žlutě zbarvené konce končetin. Je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. Nejúčinnějším způsobem boje proti sršni asijské je včasné nalezení a odstranění jejich hnízd.
- Nejnebezpečnější příbuznou těchto druhů je sršeň mandarínská, která žije hlavně v jižní a východní Asii, ale coby invazivní druh se objevila také v Kanadě a USA. U nás se dosud nevyskytuje.
- V Asii (především v Japonsku) žije sršeň žlutavá.
Vzhled sršně a jak se liší od vosy
Sršně se stavbou těla nejvíce podobají vosám, jsou však větší a jinak zbarvené. Mají dvě velké oči, mezi nimiž se nacházejí tři drobná očka. Mají tři páry nohou a dva páry blanitých křídel. Převládajícími barvami těla jsou sytě žlutá, tmavě hnědá (až téměř černá) a cihlově červená. Stejně jako její příbuzné, vosa a sršeň, mají na zadečku umístěné žihadlo (pouze dělnice a královny, samec žihadlo nemá), které obsahuje jed.
- Dělnice měří 18 až 25 milimetrů
- Samci dosahují velikosti 21 až 28 milimetrů
- Královny jsou 25 až 35 milimetrů dlouhé
Sršeň bezpečně rozeznáte od vosy nejen díky mohutnější velikosti, ale také díky zmíněné červené barvě a silnějšímu bzučení. Jed sršně sice není jedovatější než vosí, ale v případě ohrožení jej vypouští ve větším množství a bodnutí je bolestivější.
Životní cyklus sršňů
Společenstvo sršní má svůj pevně daný řád a hierarchii. Celá kolonie je závislá na královně, kterou můžete potkat od poloviny dubna do podzimu, kdy umírá. Na jaře se sama vrhá na budování hnízda, do kterého naklade vajíčka. Z nich se po 5 až 8 dnech vylíhnou larvy, dospělí jedinci se z larev vylíhnou za 13 až 15 dnů. Královny se o své potomky starají samy, dokud se nevylíhnou dělnice, které převezmou péči o hnízdo za ně.
Po vylíhnutí zůstávají mladé královny a samci přibližně 3 týdny v hnízdě, následně se „vydají do světa“, aby došlo k páření. Více samců obvykle oplodní jednu samičku. Tím jejich životní poslání končí a uhynou, zatímco oplodněné samice se vydávají najít místo k přezimování (nejčastěji dutiny stromů, ale i lidská obydlí), aby zde hibernovaly a na jaře mohl celý cyklus začít znovu.

Jak vypadá sršní hnízdo
Ačkoli sršeň, navzdory své špatné pověsti, nepředstavuje velké nebezpečí, pokud se necítí v ohrožení, před sršními hnízdy je lepší mít se na pozoru. Toto jejich obydlí oválného tvaru, skládající se ze směsi slin a starého dřeva, může měřit až 80 cm a sršně si ho úzkostlivě chrání. Právě to, když se ke hnízdu kdokoli přiblíží, vyhodnocují jako ohrožení a mohou být útočné. Počítejte s tím, že průměrné hnízdo může obsahovat kolem 200 obyvatel, a to už je pořádná přesila.
Královny vždy zakládají nová hnízda, a to zhruba v polovině května. Většinou je staví v dutinách stromů, na půdách či pod střešním převisem, někdy i v zemi. Jejich cílem je, aby bylo alespoň částečně chráněno před deštěm.
Jak zlikvidovat sršní hnízdo
Pokud se sršní hnízdo nachází právě ve vaší nemovitosti, máte několik možností, jak si s ním poradit.
- Jestliže vás přímo neohrožuje, vyčkejte do podzimu, sršní hnízdo totiž s prvními nízkými teplotami uhyne, nejpozději se tak stává do konce listopadu.
- Pokud se potřebujete zbavit obydleného hnízda, vždy si na pomoc přizvěte odborníky, zvláště pro alergiky může být sršní bodnutí život ohrožující.
- Vyskytuje-li se sršní hnízdo na veřejném místě a představuje obecné ohrožení, je možné přizvat k jeho likvidaci hasiče.
Čím se sršně živí
Larvy jsou masožravé a dělnice jim musí nosit předžvýkanou masitou potravu. V ČR jde především o mouchy, ale také vosy nebo včely. Sršni jsou výkonnými lovci, což z nich činí významné predátory škůdců. Věřili byste, že průměrné hnízdo za den spotřebuje okolo 0,5 až 1,5 kg hmyzu?
Dospělí jedinci se živí nektarem a ovocem, ale také výměšky trávení vylučované svými larvami.
Sršni, na rozdíl od vos, nepodnikají v létě nálety na lidské jídlo a nápoje. Jsou jimi ale přitahovány, proto si i staví v okolí lidské obydlí svá hnízda.
Má sršeň nepřátelé a predátory?
Kdo žere sršně? Sršeň se může pyšnit tím, že si na ní jen tak někdo nesmlsne – přirozených nepřátel má poměrně málo. Může stát kořistí dravého ptáka včelojeda lesního a několika dalších druhů ptáků z čeledi vlhovitých a krkavcovitých. Jejím nepřítelem je samozřejmě také člověk.
Zajímavosti o sršních aneb věděli jste, že…
- …sršeň může být jak mužského, tak ženského rodu? V biologii se užívá rod ženský (sršeň obecná), v mluveném projevu je správně říci např: „Viděl jsem velkého sršně.“
- …jejich pověstná agresivita je spíše mýtus? Sršeň bezdůvodně nezaútočí, jen pokud se cítí v ohrožení, což je především, vyskytne-li se někdo v blízkosti jejího hnízda.
- …největší sršeň je sršeň mandarínská, která může měřit více než 5 cm a rozpětí má až 8 cm. Její jed může člověka zabít.
- …jed sršně je méně toxický než jed včely? Avšak obsahuje velké množství acetylcholinu, který při bodnutí způsobuje bolest.
- …zdravý člověk by měl přežít 50 až 100 sršních bodnutí? Teoreticky je smrtelná dávka sršního jedu kolem 155 bodnutí na 1 kg živé váhy.