Dojezd do 2 hodin od zavolání (Praha a okolí). Bezplatná konzultace na +420 734 254 965.

Sršeň obecná a další druhy sršňů - vzhled, životní cyklus a chování

VŠE, CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O SRŠNÍCH: JAK VYPADAJÍ, KDY JSOU AGRESIVNÍ A JAK SE ZBAVIT SRŠNÍHO HNÍZDA

04: Sršeň obecná

Sršeň obecná

Řadí se mezi jedovatý blanokřídlý hmyz z čeledi sršňovitých a rodu Vespa. V ČR a v mírném pásmu Evropy se vyskytuje běžně, podobně jako v Asii, zavlečena byla i do Severní Ameriky. Sršně jsou vnímané jako nebezpeční a život ohrožující škůdci, ale i ony mají v ekosystému svou nezastupitelnou roli. Hubí mouchy a vosy, díky čemuž nedochází k jejich přemnožení.  

Druhy sršňů u nás i ve světě

  • Ještě před pár lety se v ČR vyskytovala pouze zmíněná sršeň obecná.
  • Od roku 2023 byl však u nás potvrzen výskyt sršně asijské, která je o něco menší než sršeň obecná, je tmavší a má žlutě zbarvené konce končetin. Je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. Nejúčinnějším způsobem boje proti sršni asijské je včasné nalezení a odstranění jejich hnízd.
  • Nejnebezpečnější příbuznou těchto druhů je sršeň mandarínská, která žije hlavně v jižní a východní Asii, ale coby invazivní druh se objevila také v Kanadě a USA. U nás se dosud nevyskytuje.
  • V Asii (především v Japonsku) žije sršeň žlutavá. 

Vzhled sršně a jak se liší od vosy

Sršně se stavbou těla nejvíce podobají vosám, jsou však větší a jinak zbarvené. Mají dvě velké oči, mezi nimiž se nacházejí tři drobná očka. Mají tři páry nohou a dva páry blanitých křídel. Převládajícími barvami těla jsou sytě žlutá, tmavě hnědá (až téměř černá) a cihlově červená. Stejně jako její příbuzné, vosa a sršeň, mají na zadečku umístěné žihadlo (pouze dělnice a královny, samec žihadlo nemá), které obsahuje jed.

  • Dělnice měří 18 až 25 milimetrů
  • Samci dosahují velikosti 21 až 28 milimetrů
  • Královny jsou 25 až 35 milimetrů dlouhé

Sršeň bezpečně rozeznáte od vosy nejen díky mohutnější velikosti, ale také díky zmíněné červené barvě a silnějšímu bzučení. Jed sršně sice není jedovatější než vosí, ale v případě ohrožení jej vypouští ve větším množství a bodnutí je bolestivější. 

Životní cyklus sršňů

Společenstvo sršní má svůj pevně daný řád a hierarchii. Celá kolonie je závislá na královně, kterou můžete potkat od poloviny dubna do podzimu, kdy umírá. Na jaře se sama vrhá na budování hnízda, do kterého naklade vajíčka. Z nich se po 5 až 8 dnech vylíhnou larvy, dospělí jedinci se z larev vylíhnou za 13 až 15 dnů. Královny se o své potomky starají samy, dokud se nevylíhnou dělnice, které převezmou péči o hnízdo za ně.

Po vylíhnutí zůstávají mladé královny a samci přibližně 3 týdny v hnízdě, následně se „vydají do světa“, aby došlo k páření. Více samců obvykle oplodní jednu samičku. Tím jejich životní poslání končí a uhynou, zatímco oplodněné samice se vydávají najít místo k přezimování (nejčastěji dutiny stromů, ale i lidská obydlí), aby zde hibernovaly a na jaře mohl celý cyklus začít znovu. 

Sršní hnízdo

Jak vypadá sršní hnízdo

Ačkoli sršeň, navzdory své špatné pověsti, nepředstavuje velké nebezpečí, pokud se necítí v ohrožení, před sršními hnízdy je lepší mít se na pozoru. Toto jejich obydlí oválného tvaru, skládající se ze směsi slin a starého dřeva, může měřit až 80 cm a sršně si ho úzkostlivě chrání. Právě to, když se ke hnízdu kdokoli přiblíží, vyhodnocují jako ohrožení a mohou být útočné. Počítejte s tím, že průměrné hnízdo může obsahovat kolem 200 obyvatel, a to už je pořádná přesila.

Královny vždy zakládají nová hnízda, a to zhruba v polovině května. Většinou je staví v dutinách stromů, na půdách či pod střešním převisem, někdy i v zemi. Jejich cílem je, aby bylo alespoň částečně chráněno před deštěm. 

Jak zlikvidovat sršní hnízdo

Pokud se sršní hnízdo nachází právě ve vaší nemovitosti, máte několik možností, jak si s ním poradit.

  • Jestliže vás přímo neohrožuje, vyčkejte do podzimu, sršní hnízdo totiž s prvními nízkými teplotami uhyne, nejpozději se tak stává do konce listopadu.
  • Pokud se potřebujete zbavit obydleného hnízda, vždy si na pomoc přizvěte odborníky, zvláště pro alergiky může být sršní bodnutí život ohrožující.
  • Vyskytuje-li se sršní hnízdo na veřejném místě a představuje obecné ohrožení, je možné přizvat k jeho likvidaci hasiče. 

Odborné hubení sršňů

Čím se sršně živí

Larvy jsou masožravé a dělnice jim musí nosit předžvýkanou masitou potravu. V ČR jde především o mouchy, ale také vosy nebo včely. Sršni jsou výkonnými lovci, což z nich činí významné predátory škůdců. Věřili byste, že průměrné hnízdo za den spotřebuje okolo 0,5 až 1,5 kg hmyzu? 

Dospělí jedinci se živí nektarem a ovocem, ale také výměšky trávení vylučované svými larvami.
Sršni, na rozdíl od vos, nepodnikají v létě nálety na lidské jídlo a nápoje. Jsou jimi ale přitahovány, proto si i staví v okolí lidské obydlí svá hnízda.

Má sršeň nepřátelé a predátory?

Kdo žere sršně? Sršeň se může pyšnit tím, že si na ní jen tak někdo nesmlsne – přirozených nepřátel má poměrně málo. Může stát kořistí dravého ptáka včelojeda lesního a několika dalších druhů ptáků z čeledi vlhovitých a krkavcovitých. Jejím nepřítelem je samozřejmě také člověk.

Zajímavosti o sršních aneb věděli jste, že…

  • …sršeň může být jak mužského, tak ženského rodu? V biologii se užívá rod ženský (sršeň obecná), v mluveném projevu je správně říci např: „Viděl jsem velkého sršně.“
  • …jejich pověstná agresivita je spíše mýtus? Sršeň bezdůvodně nezaútočí, jen pokud se cítí v ohrožení, což je především, vyskytne-li se někdo v blízkosti jejího hnízda.
  • …největší sršeň je sršeň mandarínská, která může měřit více než 5 cm a rozpětí má až 8 cm. Její jed může člověka zabít.
  • …jed sršně je méně toxický než jed včely? Avšak obsahuje velké množství acetylcholinu, který při bodnutí způsobuje bolest.
  • …zdravý člověk by měl přežít 50 až 100 sršních bodnutí? Teoreticky je smrtelná dávka sršního jedu kolem 155 bodnutí na 1 kg živé váhy. 

FAQ

Jak rozeznám sršně od vosy?
Na první pohled podle velikosti. Sršně jsou větší než vosy, mají robustnější tělo a jejich žihadlo je silnější. Sršně také staví hnízda, která jsou obvykle větší než ta vosí a mají jiný tvar. Kromě toho mají sršně tendenci být agresivnější, zejména při ochraně svého hnízda.
Co sršně jedí? 
Sršně jsou všežravci. Dospělé sršně se živí nektarem, ovocem, pylem a šťávami z různých rostlin. Mladé larvy jsou živeny z masných částí, které sršně přinášejí, včetně hmyzu, červů a dokonce i menších pavouků.
Kde sršně staví svá hnízda?
Sršně si hnízda staví v různých skrytých místech, například v podkrovích, na stromech, ve skalních puklinách nebo dokonce v zemi. Hnízda jsou obvykle vyrobena z papírové hmoty, kterou sršně vytvářejí žvýkáním dřevní vlákniny.
Jak dlouho žije sršeň? 
Dospělé sršně žijí přibližně několik týdnů až měsíc, ale královny mohou žít déle, protože přežívají přes zimu, aby na jaře založily nové hnízdo.
Proč jsou sršně agresivní? 
Sršně jsou teritoriální a střeží své hnízdo. Když se cítí ohroženy, mohou zaútočit na vetřelce, aby chránily svou kolonii.
Můžou sršně bodnout více než jednou? 
Ano, sršně mohou bodnout opakovaně.
Jsou sršně užitečné pro přírodu? 
Ano, sršně hrají důležitou roli v ekosystému. Pomáhají kontrolovat populace hmyzu, protože loví a konzumují různé druhy hmyzu, včetně škodlivých druhů, které by mohly poškodit rostliny.
Co mám dělat když najdu sršní hnízdo?
Co nejrychleji se ho zbavit. Nejlépe zavoláním profesionální pomoci. Bodnutí od sršní může být život ohrožující, zvlášť pro malé děti, seniory nebo alergiky.

Fotogalerie